Listopad 2011

Yugo the Negotiator

30. listopadu 2011 v 12:29 Recenzie Anime

Yugo the Negotiator



Iné názvy:Yugo, Yugo Negotiator, Yugo Koushoujin
Žáner:Drama, Military, Seinen, Psychological
Director:Seiji KISHI, Shinya HANAI
Originálny Autor:Shinji MAKARI, Shuu AKANA
Rok vysielania:2004
Počet epizód:13
Negotiator - one who makes a living by speaking and making deals with
the parties involved in order to achieve a specific objective.


Yugo Beppu je inteligentný, všestranný muž s mnohými schopnosťami a
takmer nadľudskou výdržou, ktorý, keď raz má pred sebou svoj cieľ,
sleduje ho bez najmenšieho zaváhania. Inak to ani byť nemôže. Yugo je
totiž jedným z najlepších vyjednávačov na svete, ktorý, ako sa hovorí,
neprehral vo svojom živote jediný prípad. A toto bude môcť dokázať aj v
dvoch príbehoch 13-dielneho anime Yugo the Negotiator. V horúcom
Pakistane, kde nemilosrdné slnko svieti na hlavy protivládnej
militantnej skupiny Daku, ktorá uniesla japonského obhodníka, zatiaľ čo

sa pakistanská armáda pokúša využiť vyjednávanie na zlikvidovanie svojich nepriateľov.A v mrazivej Matke Rusi, kde má mladé dievčatko dostať šancu žiť v
Japonsku, avšak v hre môže byť omnoho viac, než sa zdá a agenti ruského
Ministerstva Vnútra sa dávajú do pohybu, odstraňujúc nemilosrdne
všetko, čo sa im postaví do cesty.

Ako teda môžete vidieť, milí čitatelia, základná kostra príbehu Yugo
the Negotiator je určite veľmi zaujímavá. A režiséri Seiji Kishi za
Pakistanskú kapitolu a Shinya Hanai za Ruskú rozhodne dokazujú, že na
režisérskych stoličkách nesedia nadarmo. Toto anime patrí do tej istej
kategórie ako seriály Gasaraki či nové Yomiageru Sora - Rescue Wings.
Inakšie povedané, Yugo the Negotiator patrí k tomu typu anime, ktoré sú
cítiť až surovým zdaním reality. Neočakávajte
žiadne klasické fantasy prvky, žiadnu rozprávkovejšiu kresbu, žiadne
nadprirodzené schopnosti či superzbrane, alebo veľké obrnené mecha.
Žiadne robotické slúžky, žiadna fanservice epizóda na pláži, žiadna
banda stredoškolských študentov. Toto anime kotví v realite pevnejšie,
ako na ruskom Sibíri primŕza tmavočervená krv k zľadovatelému chodníku.
A preto je Yugova práca ťažšia, než by si bol kto predstavoval. Či už
sa jedná o horúci Pakistan alebo mrazivý Sibír, ozbrojených moslimských
Daku alebo rozložitých nemilosrdných agentov ruského Ministerstva
Vnútra, Yugo sa musí vyrovnať s postavením, kde všetko zleží iba na
jeho schopnostiach a jeho nepriatelia neváhajú ho nechať kruto mučiť,
len aby sa dozvedeli, na čom im záleží. A vyjednávač musí použiť všetok
svoj um a schopnosti, aby sa z tejto situácie dostal, lebo ak stratí
svoj život on, stratí ho aj rukojemník...

Vyššie som spomínal, že Yugo the Negotiator je seriál, ktorý je pevne
ukotvený v realite. Samozrejme, toto ukotvenie má svoje pevné základy
predovšetkým v príbehu a reálnosti jeho zobrazenia. Avšak, pokiaľ
hovoríme o anime, nemôžeme nikdy zabudnúť tiež na kresbu, ktorá je
práve takým silným výrazovým prostriedkom ako samotný dej. A na tú si v
Yugo the Negotiator nie je čo sťažovať. Nadpriemerne kvalitná síce nie
je, ale bez najmenších problémov napĺňa štandardy roku 2004 a čo je
najdôležitejšie, silno podporuje celkové zdanie reality tohto anime.
Preto neočkakávajte žiadne komické vsuvky, žiadne chibi grafické
spracovanie, žiadnu klasickú animáciu priemerného seriálu. Iba reálne
zobrazené postavy. Silný kontrast oslepujúcej bielej farby a tmavých
tieňov, ktorý vyvoláva dojem, ako by ste na rozpálených skalách Pakistanu stáli hneď vedľa Yuga. Či
šedomodrú oblohu ďalekého Sibíra, ktorá svojou imaginatívnou silou
mrazí práve tak, ako zima reálna.

Čo sa hojne využívaného hudobného pozadia týka, to nijako nezaostáva
za svojim animovaným bratom a v mnohých chvíľach dodáva výraznými a
predsa ťažšie zachytiteľnými melódiami seriálu nový rozmer. Gradácia
napätia a utváranie atmosféry, to sú obvyklé úlohy hudby v anime, ktoré
Yugo the Negotiator bez najmenších problémov napĺňa.

Pokiaľ si teda chcete pozrieť jedno z tých veľmi zriedkavých anime
seriálov, ktoré stoja oboma nohami pevne na zemi a nevznášajú sa na
pomedzí rozprávok, fantastiky a nášho sveta, vnímaného cez oči
Japoncov, určite siahnite práve po tomto titule. Rozhodne v tejto
oblasti totiž nesklame a ponúkne vyrovnané množstvo akcie, napätia a reality, aké
možno od seinen anime očakávať. Snáď jedinou smolou je to, že z 21
volumes dlhej manga predlohy od Shinji Makari, kreslenej Shuu Akana,
boli zanimované iba dva Yugové príbehy z piatich, a preto budeme musieť
oželieť jeho vyjednávanie s japonskou Yakuzou, Hong Kongskými Triádami
a Severo-Írskou IRA.


Slovník:
Chibi - štýl kresby používaný väčšinou na zobrazenie komediálnych situácií, kde sú
postavy vykreslené "detsky", s malými telami, väčšími hlavami a očami a guľatejšími krivkami.

Fanservice -pridávanie prvkov do anime, ktoré nemajú žiadnu priamu záväznosť k deju
či vývoju charakterov, za účelom potešenia fanúšikov. Často sa jedná o
prídavné scény so sporo odetými, dobre obdarenými ženami, či pre
ženských fanúšikov podobné situácie s mužmi, ale aj mecha transformačné
scény a pod..

Seinen - za seinen sa v Japonsku vo všeobecnosti označuje manga či anime zamerané
na mladšiu dospelú mužskú generáciu (20+), zamýšľané pre vyspelejšie
publikum (Maison Ikkoku, Ghost in the Shell, Patlabor...).

Seiyuu- japonský termín pre dabléra/dablérku, či už v anime, rádiu, PC/PS hrách, ne-japonských filmoch...

Mojí psíkovia

29. listopadu 2011 v 16:29 Ostatné
Kto sa chce zoznámiť ? :D Mám krásnych psíkov však ? :D (internetová hra môj psík)
Tak info o nich :P

Lady Himi

56 kolo

Pohlavie- fenka


Rasa-Čau-čau

VEDOMOSŤ


Sadni! (5.kolo)
Ľahni! (5.kolo)
Čistotnosť (3.kolo)
Cúvanie (5.kolo)
Válanie (7.kolo)
Chytenie letiaceho taniera vo vzduchu (10.kolo)
Skok cez kruhy (7.kolo)
Skok do diaľky (5.kolo)


Assasin Senju

30 kolo

Pohlavie-pes

Rasa-Kaukazský pastiersky pes

VEDOMOSŤ


-Sadni! (5.kolo)
-Ľahni! (5.kolo)
-Cúvanie (5.kolo)
-Válanie (7.kolo)

Akasuna no Pilikka

30 kolo

Pohlavie- fenka

Rasa-Yorkshirský teriér

VEDOMOSŤ

Čistotnosť (3.kolo)
Nosenie obojka (5.kolo)
Prechádzky s vodítkom (5.kolo)
Čuch (7.kolo)
Nerozhrýzť topánky (6.kolo)




Yakitate!! Japan 2časť

29. listopadu 2011 v 12:26 Recenzie Anime
Sieyuu: žena Yumiko Kobayashi (Love Hina, Peacemaker, Tactical Roar...).


Kawachi Kyousuke - podobne ako Azuma,
aj Kawachi pochádza z vidieka a je celkom obstojným pekárom, aj keď na
úžasné a dych-berúce schopnosti svojho priateľa nemá. Čo je niečo, čo
berie mladý a zo začiatku trochu nečestný Kawachi so snom stať sa
zamestanancom hlavnej pobočky Phantasie občas ťažko. Kto by však
očakával drámu, bude vedľa, keďže postava Kyousukeho má v Yakitate!!
Japan predovšetkým jednu úlohu. Zabávať. A tú zvláda skutočne veľmi
potešujúco. Smile

Seiyuu: Shuuhei Sakaguchi (Ikkitousen: Dragon Destiny...).


Azusagawa Tsukino - Tsukino je jednou z
troch vnučiek majiteľa Phantasie a zároveň vlastníkom malej pobočky
tohoto veľkého podniku, Phantasia's Southern Tokyo Branch. Bude to
práve v tejto pekárni, kde skončia ako Azuma tak Kawachi ako noví
zamestananci, osobne zverbovaní Tsukino po tom, čo sa v dôsledku istých
udalostí nedostanú do hlavného obchodu. Aj napriek tomu, že je však
Tsukino vnučkou majiteľa Phantasie, ktorý ju má rád, je nevlasntou
dcérou svojho otca, pre čo si vyslúžila nenávisť dvoch svojich
nevlastných sestier, vlastniacich dva veľmi úspešné podniky vrámci
Phantasie.

Seiyuu: Chihiro Otsuka (debut).



Matsushiro Ken - Ken Matsuhiro je
manažérom Phantasia's Southern Tokyo Branch a je zároveň číslo jedna
pekárom v pečení francúzskeho chleba v Japonsku... aj keď by to o ňom
nikto nepovedal. Veľký svalnatý pekár sa totiž pýši afrohárom, za ktoré
by sa nehanbil ani rodený černoch a jeho zamestnanci sa pred ním občas
majú na pozore. Aj napriek svojmu výzoru a spôsobom to však je na slovo
vzatý odborník, ktorý v priebehu súťaží poskytne mnoho vysvetľujúcich
komentárov k použitým pekárenským technikám a zároveň pobaví množstvom
komediálnych prvkov a situácií, ktoré svojim jedinečným charakterom
vyvoláva.


Seiyuu: Hiroki Touchi (.hack//Roots, Trinity Blood...).


Suwabara Kai - prvý z Azumových vážnych
protivníkov, strach vzbudzujúci Suwabara ovláda pečenie chleba ešte
lepšie ako svoj meč a Azumu bude pokladať za svojho rivala už od tej
chvíle, keď sa spolu budú uchádzať o miesto v hlavnom obchode
Phantasie.
Seiyuu: Takayuki Sakazume.



Kanmuri Shigeru - Kanmuri je mladým
géniom z Harwardu, ktorý, podobne ako Azuma, vlastní Solar Hands a
vďaka svojim encyklopedickým znalostiam sa stane jeho vážnym
protivníkom. Naviac pracuje pre Yukino, Tsukininu zavrženiahodnú
staršiu sestru, ktorá neváha použiť každý možný prostriedok na to, aby
zamestnancov Phantasia's Southern Tokyo Branch ponížila.
Seiyuu: Marina Inoue (Gakuen Alice, Tactics...).


Kuroyanagi Ryo - jeden z hlavných
pekárov Phantasie, Kuroyanagi je večne nazúrený rozhodca v súťažiach o
pečení chleba, a pokiaľ sa mu niečo nepáči, jeho verdikt je zakaždým
naprosto nemilosrdný a zničujúci. Na druhej strane, jeho reakcie na
chutný chlieb tvoria zakaždým určite tie najzaujímavejšie komediálne situácie, akých sa v tomto anime dočkáte. ;p
Seiyuu: skúsený veterán Takehito Koyasu (Excel Saga, Fushigi Yuugi, Getbackers, Initial D).


Azusagawa Yukino - staršia nevlastná
Tsukinina sestra Yukino je podradná, slizská a zákerná majiteľka
druhého najvýnosnejšieho obchodu vrámci Phantasie, ktorá Tsukino
nenávidí a je ochotná spraviť hocičo pre to, aby zničila ako ju, tak
jej zamestancov a Phantasia's Southern Tokyo Branch.
Seiyuu: Atsuko Yuya (Coyote Ragtime Show, Midori no Hibi).


Kirisaki Yuuichi- od druhej polovice anime hlavný nepriateľ Azumy a jeho Japanu,Kirisaki je bohatým a bezohľadným majiteľom rivalskej pekárenskej spoločnosti St. Pierre, ktorému nezáleží na ničom inom ako na svojich cieľoch. A každý, kto sa mu postaví do cesty, riskuje vlastné zdravie a život...S
eiyuu: Fumihiko Tachiki (Gungrave, NANA, Neon Genesis Evangelion...).
Čo sa personálu, ktorý sa podieľal na tvorbe Yakitate!! Japan, týka, za zmienku stojí predovšetkým skúsený režisér Yasunao Aoki, ktorého meno možno vidieť za takými kúskami ako Gundam Wing, Inu Yasha či Mon Colle Knights, a potom ešte skúsenejší scenárista a kompozítor Katsuyuki Sumisawa (napísal skript pre Inu Yasha, Gundam Wing, Rave Master,Sailor Moon a Sailor Moon R). Či už sú to zaujímavé a detailne popísané techniky pečenia chleba,príbeh, početné charaktery a ešte početnejšie vtipy, vtipné scény, gagy a slovné hračky, Yakitate!! Japan vám ponúka pravé nefalšované športové shounen o pečení chleba so všetkými jeho kladmi a aj zápormi, ktoré sú však v tomto výbornom kúsku vyvážené vynikajúco spracovanými komedialnými prvkami. Preto pokiaľ vás predošlé riadky aspoň trochu zaujali, určite toto zaujímavé anime vyskúšajte a neoľutujete.A na záver jedna rada: pripravte si pri pozeraní Yakitate!! Japan servítky na vytieranie slín. Budete ich potrebovať. ;p
Slovník:Fansub -preložená verzia anime s titulkami, vydávaná, technicky nelegálne,
anime fanúšikmi a fanklubmi, najčastejšie prostredníctvom internetu.
Mangaka- znamená doslovne "manga-expert" a v Japonsku sa tak označuje autor mangy (japonský komix).
Seiyuu- japonský termín pre dabléra/dablérku, či už v anime, rádiu, PC/PS hrách, ne-japonských filmoch...
Shounen - vpreklade znamená "chlapci" a referuje k anime a mange určenej pre
chlapcov. Typicky sú shounen anime zamerané hlavne na boje či mecha
roboty, aj keď sa nájdu aj výnimky ako napr. športové Initial D alebo
romantické Love Hina (Dragon Ball, Rurouni Kenshin, Gundams...).

Yakitate!! Japan 1časť

29. listopadu 2011 v 12:25 Recenzie Anime
Yakitate!! Japan




Iné názvy:Baked Fresh!! Ja-Pan, Fresh Made Japan
Žáner:Comedy, Shounen
Director:Yasunao AOKI
Originálny Autor:RTakashi HASHIGUCHI
Rok vysielania:2004-2006
Počet epizód:69

Takto začína každý otvárací song 69-dielov dlhej shounen komédie, ktorá
sa zameriava na námet skutočne netradičný. Pečenie chleba. Táto
myšlienka pochádza z hlavy mangaka Takashi Hashiguchi, ktorý sa mange
venuje na profesionálnej úrovni už od roku 1988. Za tú dobu si tento
veterán na svoje konto môže pripísať viacero diel s podobne netradičným
námetmi, ako sú napríklad Super Yo-Yo (Chousoku Spinner) o staní sa
majstrom v jojo, alebo Wind Mill o softbale. Manga, ktorou sa však
preslávil najviac, je práve 26-volumes dlhá Yakitate!! Japan, ktorej
prvý diel vyšiel v roku 2002 a posledný v januári 2007, získala v roku
2004 ocenenie od vydavateľstva Shogakukan ako najlepšia shounen séria
toho roku, bola preložená do angličtiny, francúzštiny, nemčiny a
španielštiny, a nakoniec bola v rokoch 2004 až 2006 adaptovaná ako
anime, o ktorom je aj táto recenzia.

O čom teda Yakitate!! Japan anime je? Celý dlhý príbeh sa dá rozdeliť
na štyri arcy. Náplňou toho prvého je zamestnanie sa mladého chlapca,
Kazuma Azuma, v pobočke najlepšieho pekárenského podniku v celom
Japonsku, Phantasia, prostredníctvom tvrdého testu v pečení chleba. Tým
druhým je potom súťaž nováčikov zo všetkých pekárenstiev Phantasie,
tretím medzinárodná súťaž pekárov v Monacu, od ktorej bude závisieť
osud celej Phantasie, a nakoniec štvrtým celojaponská televízna súťaž o
pečení japonského chleba. Zdá sa vám to príliš jednotvárne a myslíte
si, že príbeh bude bohatší? V tom prípade vám musím oznámiť, že sa
mýlite. 85 percent epizód Yakitate!! Japan totiž verne kopíruje
jednotnú lineárnu dejovú líniu. Či inakšie
povedané, 85 percent epizód Yakitate!! Japan začína tým, že sa

pred Azuma či jeho priateľov postavia ich protivníci, majstri či
géniovia vo svojom obore, ktorí si naviac do každého súboja o upečenie
najlepšieho chleba prinesú aj tajnú novú zbraň, zaručujúcu stopercentné
víťazstvo. Potom nastane samotný súboj v pečení, počas ktorého sa
dočkáte vysvetlenia jednotlivých pekárenským techník a použitých
prísad. Samozrejme, všetky techniky sú naprosto šokujúce či inovatívne
a všetky prísady protivníkov prvotriednej kvality. No a k záveru každej
epizódy Kazuma Azuma vyhrá, vytiahnúc z rukáva svoj Japan číslo x
("Japan" znamená po anglicky Japonsko a "pan" po japonsky chlieb),
ktoré vyvíjal už od svojho detstva a má ich v zásobe takmer 50...


Neveríte? Uverte. Nielen že je samotný dej až neuveriteľne
lineárny, ale náš milý hlavný hrdina ešte k tomu na rozpätí
69-dielov (z ktorých je 90 o súťažení v upečení čo najchutnejšieho
chleba ;p) prehrá iba jeden jediný krát, a to samozrejme proti
kuchárskej celebrite súťažiacej vo svojom špecializovanom obore. Ak by
som mal Yakitate!! Japan ohodnotiť iba čisto po dejovej línií, vyhlásil
by som, že sa jedná o formu toho úplne najklasickejšieho športového
shounenu so všetkými jeho neduhami, ktorá sa líši akurát tým, že toto
anime je o pečení chleba, a že Azuma jednoducho nikdy neprehráva a
vďaka svojmu optimizmu by našiel určite nejaké pozitívum aj v tretej
svetovej vojne, ktorá by vyhladila 99 percent ľudstva. Aj napriek tomu
však musím na vlastné prekvapenie skonštatovať, že som sa od príbehu
Yakitate!! Japan odtrhoval iba ťažko. A dôvodom pre toto je, že
Yakitate!! Japan je skutočne vynikajúca komédia, na ktorej sa dá až
neskutočne vynikajúco pobaviť a zasmiať.

Sú to práve
veľmi početné a dobre spracované komediálne prvky, ktoré zatlačujú
linearitu Yakitate!! Japan do úzadia a pôsobia ako skutočne skvelý
osviežujúci prvok. Vďaka tomuto sa na celom rozpätí 69-dielov nebudete
ani raz nudiť a užijete si kopu zábavy a aj napätia na štýl pravého
shounenu o pečení chleba. Jedinou škodou je len to, že vám nevyhnutne
ujde pätina všetkých vtipov, keďže väčšie množstvo z nich je založených
práve na japonských slovných hrátkach. Tie sú síce zakaždým vysvetlené
fansubermi, ale pokiaľ neovládate japončinu, bude ich dopad predsa len
menší.

Samozrejme, nemožno tiež zabúdať na soľ a zlato každého anime,
ktorými sú jednotlivé postavy. Tých sa v Yakitate!! Japan dočkáte požehnaného množstva, keďže 69-dielov je predsa len úctihodné číslo a
ich charaktery a interakcia posilnená komediálnymi prvkami je tým
konečným produktom, ktorý vás chytí za srdce a už nepustí. Konkrétne sa
z tých dôležitejších jedná predovšetkým



Azuma Kazuma
- Kazuma Azuma prišiel do Phantasie, najlepšieho japonského
pekárenského podniku, nie preto, aby sa tam v ich legendárnej hlavnej
pobočke stal niekym dôležitým, ale preto, že chce vytvoriť ten
jedinečný chlieb, ktorý by sa dal označiť ako čisto japonský. Aj
napriek svojim menším znalostiam má však oproti ostatným pekárom dve
obrovské výhody. Za prvé, vlastní takzvané "Solar Hands", vďaka ktorým
dokáže dokonale umiesiť akékoľvek cesto potrebné na upečenie chleba. A
za druhé, je to prirodzený génuis, nezaťažený zaužívanými postupmi a
vedomosťami, vďaka čomu je schopný vynájsť mnoho nových a netradičných
pekárenských techník. Inak je to ale optimistický, priateľský a veľmi,
veľmi naivný chlapec, ktorý je zakaždým plný energie a nadšenia.



Jak se japonsky řekne „Miluji tě“?

29. listopadu 2011 v 11:22
Láska, toť téma věčné. Ale nejen to. Láska je také téma lingvisticky vděčné, protože prochází nejen žaludkem, ale i jazykem. A právě verbální vyznávání lásky v japonské kultuře jsme si zvolili za poslední příspěvek v rubrice Japonské hovory...


Láska má v japonské kultuře jistě mnoho podob. Ve verších ji vyznávali dvořané v období Heian (viz např. Gendži monogatari nebo Izumi Šikibu nikki), nevázaně si ji vychutnávali měšťané i samurajové v období Edo (viz např. Kóšoku ičidai onna), tížila i nadlehčovala srdce hrdinů moderní literatury, a v životě i kultuře Japonců je samozřejmě přítomna i dnes. Jaké má však verbální podoby? Jak se japonsky řekne "Miluji tě"?

Pozn.: Gendži monogatari (aut. Murasaki Šikibu) vyšlo v češtině jako Příběh prince Gendžiho (nakl. Paseka, překl. K. Fiala), Izumi Šikibu nikki (aut. Izumi Šikibu) vyšlo jako Závoje mlhy (nakl. Paseka, překl. Z. Švarcová), Kóšoku ičidai onna
(aut. Ihara Saikaku) vyšlo jako Největší rozkošnice (nakl. Odeon, překl. M. Novák).

Klasický stereotyp
Na Západě existuje následující (relativně fixní) stereotyp: "Miluji tě" se japonsky řekne "Ai šiteru". Tento stereotyp je natolik silný, že prosakuje i v samotném Japonsku, a pod vším tím tlakem tomu i někteří Japonci sami věří. Skutečnost však (jako vždy) není zdaleka tak jednoznačná. Ukažme si proč.
S výrazem ai šiteru 愛してる v jeho hovorové formě (případně s jeho formamiai suru, ai šite iru, ai šite imasu apod.) se nejčastěji setkáváme ve třpytivých sloganech...
aishiteru
... nebo v názvech a textech písniček japonské populární hudby (jako je např. známý song dvojice Saki Nakadžimová a Kanna Ariharová nebopísnička dua Janawaraba), případně v japonských komiksech. Budeme-li však poslouchat skutečnou japonštinu (rozhovory japonských zamilovaných párů), narazíme na něj jen velmi výjimečně. Je zjevné, že Japonci oproti nám nemají potřebu se vzájemně verbálně ubezpečovat o svých citech. To je pochopitelně záležitost kultury, ale v jazyce se to následně výrazně odráží. Především v tom, že není-li zapotřebí určitého úkonu, není třeba také s ním spojeného verbálního prostředku. Zjednodušeně lze říct, že v japonštině neexistuje výraz, který by odpovídal našemu "Miluji tě" nebo anglickému "I love you", prostě proto, že Japonci jej nepotřebují. Nepotřebují dotyčný výraz, protože se nepotřebují ujišťovat o tom, že se skutečně milují. Jiný kraj, jiný mrav.
Nedávno se v médiích objevilo zajímavé video. V něm je zobrazena (pro Japonce nezvyklá) akce, při níž muži svoji lásku k drahým polovičkám veřejně vyvolávají do světa. Západní komentátoři japonské muže zhodnotili jako "plaché", což zdaleka není na místě. Japonci jsou obecně plaší jenom tehdy, pokud se je budeme snažit posuzovat z hlediska (a pomocí kritérií) naší západní kultury. Takové posuzování nám o japonské kultuře vypoví jenom velmi málo (pokud vůbec něco), a je tedy nefunkční. Nejde tedy o to, že by japonští muži byli plaší, ale prostě o to, že vyvolávat explicitně svoji lásku do světa je pro ně z hlediska jejich vlastní kultury nepřirozené. O tom se lze ostatně přesvědčit z výpovědí samotných účastníků této velmi nejaponské akce.
Jak ale vysvětlíme onen "záhadný" výraz ai šiteru? Především, nejde o výraz ryze japonský, ale o doslovnou (a relativně nedávnou) přejímku z čínštiny. Japonci tento výraz přejali a adaptovali na svůj jazyk proto, aby mohli vyjadřovat něco, co je jejich vlastní kultuře cizí. Dnes se tento výraz používá jako doslovný překlad anglického "I love you".
Ovšem jak už jsme si ukázali kdysi dříve, nelze doslova překládat jednu kulturu do druhé. Nelze západní kulturu (v níž jsou výrazy jako "I love you", "Ich liebe dich" nebo "Je t'aime" přirozené a běžné) doslova překládat do japonské kultury, kde by obdobné komunikační situace vyznívaly cizorodě.
Boj se stereotypy je tak trochu jako boj s větrnými mlýny.

Překvapivý paradox - vyznání lásky v japonské kultuře
O japonském komunikačním stylu je známo, že si libuje v náznacích, nevyjádřeních, ve vyjadřování nepřímých a oklikou. Možná právě proto nás překvapí, že v japonské kultuře právě v souvislosti s jazykem lásky existuje instituce velmi verbální, explicitní a přímá. Jedná se o akt tzv. ai-no kokuhaku 愛の告白 - vyznání lásky. Je to akt, při němž se zamilovaný člověk explicitně a verbálně z očí do očí vyzná ze svých citů partnerovi, a doufá, že city budou vzájemné (v takovém případě je formálně uzavřen milostný/milenecký vztah). Nejsou-li city vzájemné, bývá zdvořile odmítnut. Naprostá většina navázání japonských vztahů se bez aktu kokuhakuneobejde. Je-li vztah navázán, již k dalšímu ujišťování se o vzájemných citech většinou nedochází (jak jsme si ilustrovali výše). Právě díky institucikokuhaku však Japonci prakticky vždycky vědí, na čem vlastně jsou, zda-li spolu oficiálně chodí či nikoliv.
Paradoxně vyzní ai-no kokuhaku obzvláště v porovnání s kulturou západní. Ačkoliv je západní kultura ve srovnání s japonskou mnohem explicitnější a přímější, lidé se dnes párují většinou bez toho, aby si to vzájemně řekli. Představa zamilovaného Romea vyznávajícího svoji lásku a Julie, která ji verbálně opětuje a tím milenecký vztah formálně uzavírá, většině z nás přijde možná romantická, přesto však již prakticky archaická (a někdy až směšná). Lidé se u nás párují bez explicitních vyznání, a proto také mívají mnohdy problém určit, od kdy přesně spolu chodí. Jakmile však již jsou jednou párem, nemají zábrany říkat si "miluji tě" při každé vhodné příležitosti.
Oproti tomu v Japonsku mají díky kokuhaku vždy naprosto přesně jasno v tom, kdy, kde a jak se dva dali dohromady (na Západě se tomu tedy někdy podobá nabídka k sňatku), což je obzvláště pohodlné pro potřeby slavení výročí.

Paradox pouze zdánlivý
Ai-no kokuhaku je však paradoxem jenom na první pohled. Při hlubším zkoumání zjistíme, že do kontextu japonské kultury dokonale zapadá. Je třeba si totiž uvědomit, že japonská společnost je relativně velmi striktně rozvrstvená, a to jak vertikálně (hierarchicky), tak i horizontálně. Aby v ní člověk mohl úspěšně existovat (a koexistovat), musí jednoznačně znát svou vlastní pozici v rámci celé struktury. Jenom tak může vědět, jaký jazyk (styl) může v komunikaci používat, jaká jsou jeho práva a co se od něj očekává. Japonská společnost tak připomíná dokonale fungující soukolí, v němž každý zná svoji roli.
Aby Japonci o svém postavení měli dostatečně jasno, mají k dispozici poměrně složitý systém formálních společenských mechanismů, kam patří vzájemné představování, výměna vizitek apod. Není vůbec neobvyklé, že se Japonci velmi záhy po seznámení dotazují na věk nebo na instituci (školu, firmu atd.), k níž komunikační partner patří. Právě takovéto informace jim mají pomoci ujasnit, kdo je ve vztahu výše a kdo níže postavený, zda je dotyčný/á kolegou/kolegyní či nikoliv, a na základě toho potom volit komunikační styl a strategie. Bez podobného určení jednotlivých rolí, je komunikace v japonštině mnohdy velmi problematická (podobně jako v češtině se komunikace stává obtížnou, nevíme-li zda partnerovi tykat či vykat).
A právě funkci jednoznačné vymezení vztahu také plní ai-no kokuhaku. Díky němu se Japonci mohou vyhnout nechtěným faux pas a ztrátě tváře. Ať je již odezva na vyznání kladná či záporná, Japonec alespoň vždy ví, na čem je, a komunikace může bez problémů pokračovat.
Tím se tedy dá vysvětlit ne-paradox přímého vyznání lásky v jinak nepřímé japonské kultuře.
Zároveň nám však zbývá otázka: Jestliže ai šiteru není tím výrazem, kterým si Japonci běžně vyznávají lásku, jestliže je to výraz, který patří jenom do světa pop-music a importované kultury, jakými výrazy se provádí ai-no kokuhaku?

Lexikon vyznání lásky
V praxi vypadá kokuhaku zhruba tak, jak je zobrazeno v úvodní scénějaponského dorama Lovely Complex. Dotyční proti sobě stojí v pozoru, vyznávající se zhluboka nadechne a řekne...
... v dotyčné scéně použili oba protagonisté výrazu suki desu 好きです , který se někdy překládá jako "mám (tě) rád" (pomineme-li situacekokuhaku, lze tento výraz použít i o spoustě jiných věcí, které se nám líbí či nám lahodí, o jídle, o filmech, o autech, o hudbě apod.). Není to však výraz zdaleka jediný. Kótaró Akizuki se problematikou milostného výraziva zabýval, a tomuto tématu také věnoval jednu kapitolu ve své knize Arienai nihongo 『ありえない日本語』 (Neskutečná japonština, nakl. Čikuma šinšo, r. 2005). Během svého působení na jisté dívčí škole (tanki daigaku - krátkodobá VŠ, na způsob nástavbového studia) potom uspořádal následující anketu: Z dívčích komiksů vybral fráze, které se nejčastěji vyskytují ve scénách ai-no kokuhaku a nechal své studentky posoudit, kterou z nich by od svého vyvoleného nejraději slyšely. Získal zajímavé výsledky.
Na prvním místě se umístila fráze Suki da. 好きだ。, pro kterou se vyslovilo 86 procent dívek (4 procenta by tuto frázi slyšet nechtěla). Hned za ní (s 72 procenty pro a 12 procenty proti) se umístila fráze Ore dža dame ka na?オレじゃダメかな? (přibl. "Zdalipak jsem k ničemu?"). Jen o dvě procenta méně dívek se vyslovilo pro třetí v pořadí: Cukiatte (kudasai). つきあって(下さい)。 (přibl. "Dej se se mnou dohromady."). Celkové pořadí prvních deseti nejpřijatelnějších vyznání vypadalo následovně (obzvlášť v doslovném překladu do češtiny mohou některé fráze vyznít až groteskně, ale je třeba brát v potaz kulturní kontext a přibližnost překladu):

1. Suki da.
2. Ore dža dame ka-na?
3. Cukiatte (kudasai).
4. Kanodžo-ni natte. (Staň se mojí dívkou.), 60 vs. 14 %
5. Cukiaó ka? (Dáme to dohromady?), 60 vs. 14 %
6. Dare-ni-mo watašitakunai. (Nikomu tě nechci dát.), 60 vs. 24 %
7. Kawaii tte omottetan da. (Jde o to, že jsem si říkal, že jsi milá.), 50 vs. 28 %
8. Šiawase-ni suru kara... (Učiním tě šťastnou, tak...), 40 vs. 38 %
9. Ore-ga mamotte jaru. (Já tě ochráním.), 36 vs. 36 %
10. Kareši-ni šite kudasai. (Učiň mě svým klukem.), 20 vs. 58 %

Pozn.: První hodnota označuje procento dívek, které by danou frázi rády slyšely, druhá hodnota naopak procento dívek, které by danou frázi slyšely nerady. Zbytek (do 100 procent) se nevyslovil ani tak ani tak.

Až na hlubokém jedenáctém místě se s 14 procenty umístila fráze Ai šiteru.Celých 58 % dotázaných dívek by tuto větu při vyznání lásky slyšet nechtělo. Děvčata se shodla na tom, že tento výraz je až příliš přímý, přílišsilný a příliš zavazující.
Akizuki dále rozebírá efekt, který jednotlivé fráze mohou v japonštině mít (a jeho vliv na volbu konkrétního vyznání), případy, kdy kokuhaku provádějí dívky atd. My se zde v tuto chvíli spokojíme s výše uvedeným, a jenom doplníme, že nejčastější pozitivní reakcí je výraz Jorošiku onegai šimasu(přibl. "Bude mi potěšením"), nejčastější negativní reakcí pak výraz Gomen nasai (přibl. "Odpusť mi").

Kde se vzalo ai šiteru?
Při čtení manga, sledování anime nebo poslouchání japonské populární hudby nás nejspíš napadne, jak je možné, že se zde v tak hojné míře objevuje právě ai šiteru, výraz v mnoha ohledech natolik nejaponský. Domnívám se, že jedním z hlavních důvodů je kulturní import. Moderní hudba přišla do Japonska ze Západu, a kromě samotné hudební stránky s sebou přinesla i specifická témata. Rockové balady i popové písničky v kultuře svého původu často vycházejí z autorova vyjádření citů (podobně jako např. rap nebo hip hop s sebou nesou především tématiku sociální). Tak jako se západní kultura nebrání explicitnímu vyjádření citů, tak se i v moderní hudbě hovoří o lásce, touze, zlomených srdcích apod. Tato tematika se s hudbou dostala i do Japonska, kde bylo přirozeně zapotřebí vybudovat tomu odpovídající lexikon. Zde se také našlo uplatnění pro ai rabu jú アイラブユー (I love you) nebo ai šiteru (které je v mnohem bližší západnímu "miluji tě", než tradičnímu japonskému pojetí), pro výrazy jakoháto ハート (heart, které přeci jenom znamená něco jiného, než japonské výrazy kokoro 心 či šinzó 心臓). To, že japonština adaptovala tolik zahraničních výrazů dokazuje, že explicitní vyjadřování lásky nemá v japonské kultuře tradici.

Jak to viděl Sóseki Nacume
Když už jsme zde zmínili japonskou tradici, snad nebude od věci ilustrovat ještě jeden pohled na vyznání lásky. Poslouží nám k tomu historka, která je spojována s jedním z nejvýznamnějších japonských moderních spisovatelů, velkým znalcem tradiční japonské estetiky a průkopníkem moderního japonského jazyka, Sóseki Nacumem (1867-1916). Nacume, který vyučoval anglickou literaturu na Tokijské císařské univerzitě, prý jednou svým studentům zadal následující úkol: Vyjádřete anglické I love you v japonštině. Studenti přišli s nejrůznějšími "překlady", včetně ai šite imasu čisuki desu. Nacume však všechny odmítl jako nesprávné. Podle něj, chce-li japonský člověk vyznat své vyvolené lásku, měl by ve vhodnou chvíli a za vhodné atmosféry říci: Cuki-ga kirei desu ne... (Ten měsíc je ale krásný, že ano...). A pokud byly city vzájemné, měla by druhá strana reagovat: Ašita-mo hareru kana/kašira... (Zdalipak bude i zítra tak jasno...).
Ať už je tato historka pravdivá či vymyšlená, zcela dokonale ilustruje tradiční japonský přístup k vyznávání citů: nepřímo, skrze metaforu a přírodní motivy, poeticky...

Úplně na závěr
Je příznačné, že právě téma lásky v japonské kultuře nám uzavírá rubriku Japonské hovory. O japonštině, o japonské kultuře a o Japonsku vůbec se jistě dá hovořit hodně a dlouho. To, že končím s přispíváním do Ginova blogu rozhodně neznamená, že již nemám co říct. Snad někdy jindy, někde jinde...
Japonská kultura umí být jako láska k ní - lze ji popsat bezpočtem slov, aniž bychom ji jedinkráte zmínili, a pravdivá zůstane, i kdybychom k ní přistoupili mlčky. Je jako motýl, který bude tisíckrát pravdivěji popsán v sedmnácti slabikách japonské básně haiku než na stovkách stran zoologických atlasů. Záleží jenom na nás, zda i my k ní budeme přistupovali upřímně...

Zdroj ZDE!

Xam'd: Lost Memories

28. listopadu 2011 v 20:00 Recenzie Anime

Stredná škola, pekné dievča, chalan, ktorému je všetko jedno, veľké explózie, transformácie, nejasný súper, neznáma minulosť a... čo to do čerta malo znamenať na začiatku?! Tak takto, alebo nejak podobne bude vnímať divák začiatok tohto nového seriálu. Trochu déjá vu po skončení prvej epizódy, ale aj pocit veľmi dobre strávenej polhodiny.
Už na začiatku si človek môže všimnúť rôzne paralely - v prípade postavy Nakiami je to až priveľmi veľká podobnosť s Nausicou (štúdio Ghibli, celovečerný film: Kaze no Tani no Naushika) a s jej dopravným prostriedkom. Kresba sa neuveriteľne podobá na tú z anime Eureka Seven a rovnako tak i podobnosť s Neon Genesis Evangelion sa vo veľkej časti dá zaprieť iba sťažka.
Na začiatok by to však chcelo zopár zaujímavých faktov. Tento seriál má dve série, každá po 13 epizód, a momentálne je k dispozícii výhradne cez Sony Playstation Network (PS3 a PSP). Prvá epizóda bola vydaná exkluzívne pre USA trh a až potom nasledovalo Japonsko. Na E3 (Electronic Entertainment Expo), ktorá sa konala tento rok v Los Angeles, bol tento seriál predstavovaný ako "záchranca/pecka" pre PS3 a anime malo pritiahnuť ďalších záujemcov k jej kúpe.

Zrejme to nebude tak, ako si predstavujú ľudia zo SONY, no seriál určite pritiahne k obrazovkám pomerne veľa ľudí, a to práve vďaka svojej animácii i hudbe. Spoločnosť BONES pripravila naozaj úžasnú vizuálnu pastvu pre oči. Občas sa mi zazdalo, že nesledujem seriál, ale film. Zaujímavé pohľady kamery, explózie a celková animácia postáv je na veľmi vysokej úrovni. Nemalo by to nikoho prekvapovať, keďže toto štúdio má za sebou tituly, akými sú RahXephon, Wolf's Rain, Scrapped Princess, Eureka Seven, Ouran High School Host Club, Darker than Black, Angelic Layer a Fullmetal Alchemist.
Hudba je tiež veľmi dobrá, pričom úvodná znelka "Shut up and Explode" od Boom Boom Satellites sa až neuveriteľne dobre počúva. Záverečná pieseň prekypuje rovnakou kvalitou ("Vacancy" od Kyle. Zvuku, dabing postáv či hudobné podfarbenie scén sa nič adekvátne vytknúť nedá.

Príbeh som si nechal až na koniec, keďže som doteraz nevzhliadol všetky dostupné epizódy, ale iba prvých pár a prepis prvej série. Rozhodne nejde o nič svetoborné, čo by nikto ešte nevidel, ale cesta predstavuje cieľ. To, ako sa človek zabáva pri pozeraní, ako ho dej a efekty oslňujú, je veľmi príjemné. Takehara Akiyuki je bežný stredoškolák a žije na ostrove Sentan so svojou mamou. Jeho otec pracuje ako doktor vo vlastnej praxi. Aj napriek tomu, že sa Akiyukiho rodičia rozvádzajú, posiela jeho matka po Akiyukim obed svojmu čoskoro ex-manželovi.
Jedného dňa, keď ide Akiyuki znova neskoro z domu do školy a ledva stihne autobus, stretne na konci radu ľudí nastupujúcich do autobusu bledé dievča, ktoré nemá pásku na rukáve. Tá je potrebná pre to, aby bol študent vpustený do autobusu. Akiyuki dá svoju pásku tomuto dievčaťu, pričom jemu sa podarí nastúpiť vďaka výhovorke.
Keď autobus príde ku škole a študenti začnú vystupovať, dôjde k mohutnej explózii, ktorá zničí celý autobus. Akiyuki a jeho priatelia sú v šoku a utrpeli rôzne zranenia. Keď sa ale Akiyuki pozrie na zničený autobus, všimne si v ňom dievča, ktorému dal svoju pásku. Pribehne k nej v snahe pomôcť, ale ona jeho pomoc odmieta a dá mu niečo, čo vysvetlí so slovami, že je jej to veľmi ľúto. Dotkne sa jeho čela a okamžite sa mu na ňom objaví červená perla. V momente, keď toto dievča zomrie, začne Akiyukiho transformácia na Xam'd.
Po príchode vojakov ku vzniknutému nešťastiu, sa na oblohe zjavia vojaci Severnej Vlády a začnú zhadzovať Humanformov. Žeby dlho očakávaná vojna začala?
Príbeh ďalej sleduje Akiyukiho, jeho priateľov, rodiny a nových priateľov na lodi Zanbani, kde sa za pomoci Nakiami začne Akiyuki učiť ovládať svoje nové schopnosti.
Toto anime v sebe obsahuje veľmi veľa pekných vecí a lákadiel. Či až do samého konca udrží svoju kvalitu, je otázne, ale pokiaľ ide všetko tak, ako má, odporúčam tento seriál pozorne sledovať. Na závere by som len dodal, že seriál je pre PSN k dispozícii len pre USA a v EÚ si ho takto zakúpiť nemôžete. Cena za jednu epizódu je celkom lákavá: za nižšiu kvalitu je to $2.99 a $3.99 za vyššiu kvalitu.
Otázka, ktorá bude vo vzduchu - Pre ktoré dievča sa Akiyuki rozhodne?
Haru Nishimura

Haru je spolužiačka Akiyukiho. Poznajú sa už dlho a všetko naznačuje to, že Haru cíti k Akiyukimu viac, než len priateľstvo. Po tom, čo Akiyuki zmizne, je odhodlaná spraviť všetko preto, aby ho znova našla a priviedla k jeho matke. Je veľmi dobrá v bojových umeniach.
Nakami

Nakami je nenápadné dievča, ktoré veľmi nekomunikuje. S Akiyukim sa prvýkrát stretne, keď je transformovaný na Xam'd a zastaví jeho útočenie na jedného Humanforma. Dá mu na výber život, alebo smrť. Neskôr ho začne učiť, ako má ovládať svoje schopnosti.

Rozhovor z Tatsuom

28. listopadu 2011 v 18:39

Já:tak začneme ? :D

Tatsuo:můžeme :)

Já:Tak mi povedz kde si prvý krát videl Naruta?

Tatsuo:Poprvé jsem naruta viděl na internetu ale nevím kolik mi přesně bylo :)

Já: :Dčo si si prvý krát myslel o Narutovi keď si to videl? ^^

Tatsuo:No jelikož mám od malička rád Japonsko a vše okolo tak to byla láska na první pohled.Hned jsem hledal další díl :D

Já:Zaujímavé,takže blázon od začiatku :D Ako by si chcel aby to skončilo ?

Tatsuo:No byl bych nejradši kdyby to neskončilo :D

Já:čo ak by to skončilo v nejakom yaoi štýle ? :D

Tatsuo:Tak by jsme asi zešílel :D

Já:Proč ne ?! Nie si uznávač yaoi?!

Tatsuo:Ne nejsem :D

Já:Takže si asi na yuri hm...

Tatsuo:mohli by jsem se prosím vrátit k narutovi? :D

Já:Pf...nemám rada Yuri :D nesledujem ho :D Dobre tak ktorú postavu máš najradšej ? :D

Tatsuo:Určitě Jirayu :)

Já:eeeeeeeeeeeehm perverzného sennina xD A proč práve Jirayu ? :D podobáš sa naňho ? ! :D

Tatsuo:ne to ne :D tedy myslím že ne :D mám ho rád kvůli všemu co udělal a proč to udělal nechci tady prozrazovat děj dopředu pro ty co jej ještě neviděli :D

Já:No nevadí, ako si sa dozvedel o NS:GO ON? :)

Tatsuo:přes spolužáka který tam je od začátku :)

Já:Aha a prezradíš meno?

Tatsuo:Myslím že to nebude vadit v té době to byl Neuro dnes hraje za Rukiho.

Já:Ahá Ero Hentai Neuro :D úprimná sústrasť :D nie žartujem :D možno ! :D čo si myslíš o hráčoch na fórku ?:) máš tam niekoho obľúbeného alebo obľúbenú ?:)

Tatsuo::D No většina hráčů je super ale s některýma je domluva horší.Oblíbený hráč na fóru?.....No nejspíš nemám oblíbeného hráče se všemi s kterými se bavím si rozumím. :)

Já::D a čo adminy ? :D ktorý je obľúbený ? :D

Tatsuo:No nejoblíbenější admin to je těžká otázka nechci žádného z nich naštvat :D ale nejspíš Shijin jelikož s tou hraji hodně ve hře. :) samozřejmě jinak jsou všichni admini super :D

Já:Oni na môj blog nechodia takže ťažko sa o tom dozvedia :D Inak pozeráš aj iné anime okrem Naruta?

Tatsuo:Dřív jsem sledoval hodně různých anime ale teď jich sleduji jen pár spíš jsem se zaměřil na Mangu :)

Já:Teraz trocha odbočím :D čo si myslíš o yaoi!

Tatsuo:Nejsem jeho příznivcem to ti musí stačit :D

Já:Dobre to je všetko :D

Tatsuo:Doufám že jsem nějak pomohl :D


X-TV

28. listopadu 2011 v 18:09 Recenzie Anime
Je budúcnosť daná vopred...žijeme pre pevne daný cieľ?? Otázka, ktorá určite je jednou z hlavných ktorú si divák položí pri zhliadnutí tohto diela. Ale aká je odpoveď?? Áno či nie??

Ak ste videli film tak by ste si odpovedali áno ,je to tak...je to tak ale i v seriáli??

Z počiatku všetko tomu nasvedčuje...sny jasnovidcom sa do bodky plnia a budúcnosť podľa ich snov stojí na jednom rozhodnutí jedného človeka....Kamui-ho...

Smrť, život a obeta sú hlavnými náplňami deja. Taktiež je použitý motív dobra(draci nebies) a zla(draci zeme)...medzi ktorými existuje iba tenká hranica na ktorej každý balansuje. Tak poviem iba trochu ,aby som vás ,milí moji čitatelia, nepripravil o nádherný zážitok.

Kamui sa vracia na miesto svojej mladosti...Tokio jeho rodisko sa zmenilo a priblížil sa čas...čas posledného boja a rozhodnutia o osude sveta... a všetko leží iba na jeho pleciach...taktiež ako mesto sa zmenili i dve osoby patriace do jeho srdca...Fuma a Kotori, ktorí vyrástli a pomaly dospeli a majú svoje sny...Kamui sa ale chová akoby ich nepoznal a má na to svoj dôvod ..veď kto chce do niečoho hrozného zapliesť jemu milých ľudí. Myslím že nik. Ale podarí sa mu ochrániť tých ktorých miluje najviac na svete ,alebo má osud iné plány?? Ktovie, pozrite sa a uvidíte...
Samotnou kapitolou bola pre mňa hudba. Hudba k tomuto seriálu je naozaj veľmi krásna a zaujímavá. Mňa osobne zaujalo vyjadrenie hudby a taktiež ako je zvykom jej skvelé pripojenie k deju a myšlienke. Každý z nej určite bude mať iný pocit...
Autor v hlavnej skladbe nechal nádherne vyniknúť sláčikovej časti orchestra... Zatvorte oči aspoň na chvíľku a započúvajte sa do tónov husiel a violončiel ktoré tak nádherne znásobujú myšlienku osudu a vzbury ľudského ducha proti už danej budúcnosti...

Taktiež ma zaujali pekné myšlienky v tomto diele. Tak pekne po poriadku...Skúste si odpovedať na otázku prečo je zlé zabiť človeka, prečo sa to nemá??

Neviete?? V seriáli je odpoveď veľmi jednoduchá a pritom skvelá...Zabiť človeka je zlé ,pretože vždy sa nájde niekto ,kto za ním bude smútiť.

Áno, vždy sa nájde niekto kto bude smutný, kto vyroní slzy za tým kto odišiel... koho srdce bude roztrieštené na márne kúsky.

Ale zároveň tu bola i odpoveď...nikto nezostane zapomenutý lebo vždy i po smrti zostáva v srdci milovanej osoby...tam žije jeho príbeh ďalej...tam je spomienka...tam zostáva jeho láska.

nový desing

28. listopadu 2011 v 17:39 Ostatné

čo poviete na nový desing ? :) celodenná práca :D celkom mi dal zabrať :D tak? páči sa ? :)


Blá blá bum :D

28. listopadu 2011 v 13:09 Ostatné

Každý deň pribudne recenzia :D neviem čo sem pridávať tak než ma niečo napadne sem budem dávať recenzie :D

S láskou Kushina